Přejít k obsahu

Titulek

doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.

Ladislav Cabada se dominantně profiluje v rámci komparativní politologie, když se soustředí především na výzkum politických systémů a politických aktérů. Současně částečně reflektuje i problematiku dalších podoborů politické vědy – tranzitologie, politické teorie, politické antropologie, politické geografie a regionalismu.

Mezi témata, jimž se věnuje, patří politické systémy ve střední a jihovýchodní Evropě, oba tyto regiony zkoumá i jako specifické transnacionální celky; zvláštní pozornost věnuje rovněž politickým systémům Korejské republiky a Taiwanu. Dále studuje proměny charakteru politických stran, když specificky rozvíjí téma niche parties. V oblasti politické teorie a politické antropologie se dominantně soustředí na problematiku proměn charakteru státnosti.

 

doc. PhDr. Šárka Cabadová Waisová, Ph.D.

Šárka Cabadová Waisová se badatelsky i výukově věnuje bezpečnostním tématům a transformaci konfliktů. Konkrétněji se jedná o konceptualizaci bezpečnosti, lidskou bezpečnost, environmentální bezpečnost, využití environmentální spolupráce při transformaci konfliktů, security-development nexus a postkonfliktní rekonstrukci. Vedle studia bezpečnosti se dlouhodobě zabývá analýzou zahraniční politiky.

 

doc. PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D.

Přemysl Rosůlek se ve své badatelské a publikační činnosti zaměřuje na oblast nacionalismu, separatismu, populismu a vztahů mezi politikou a mediální sférou, tj. na oblast politického marketingu, médií v současné politice a vztah mezi politkou a sociálními médii. 

 

PhDr. Pavel Hlaváček, Ph.D.

Pavel Hlaváček se v obecné rovině zabývá zahraniční a domácí politikou anglosaských zemí, resp. anglicky mluvících zemí, primárně pak USA a Kanadou. Ve svých publikacích se soustředí zejména na zahraniční politiku USA po roce 1945 – na její vývoj, periodizaci a doktríny jednotlivých prezidentů USA.

V současné době se zaměřuje na roli USA při zajišťování rovnováhy moci v regionu východní a jihovýchodní Asie. Zkoumá, jak menší státy tohoto regionu reagují na mocenský vzestup Číny a jak tato skutečnost ovlivňuje jejich vztahy s USA. 

 

PhDr. Mgr. Petr Jurek, Ph.D.

Petr Jurek se v rámci své badatelské činnosti zaměřuje na politiku v evropských státech (zejm. na politické stranictví a vývoj ústavních systémů) a evropskou integraci z institucionální perspektivy. V posledních letech se zabývá zejména vztahem práva a politiky v postkomunistickém kontextu, personalizací a prezidencializací politiky a dynamikou veřejných politik EU.

 

PhDr. Petr Krčál, Ph.D.

Petr Krčál se v obecné rovině věnuje aplikované politické teorii a normativní politologii. Zabývá se výzkumem vztahů mezi státními aparáty a společností a způsoby, jakými mohou státní aparáty dosahovat své legitimizace v očích veřejnosti. Tento výzkumný problém se snaží řešit pomocí participativního výzkumu mezi příslušníky represivních složek státních aparátů a analýzou veřejných událostí a mediálních reprezentací státních aparátů. Jeho výzkum vychází z tradice poststrukturální kontinentální filosofie.

Aktuálně se zabývá výzkumem, který je možné označit jako "Každodennost represe v České republice". Tento výzkum je zaměřen na snahu o poskytnutí hlubší interpretace vztahu mezi každodenností repersivních státních aparátů a tím, jakým způsobem konstruují svůj vlastní obraz jakožto garantů bezpečnosti členů společnosti a garantů stávajícího hodnotového řádu společnosti. Výzkum se momentálně nachází ve fázi tvorby dat.

 

PhDr. Magdaléna Baštář Leichtová, Ph.D.

Magdaléna B. Leichtová se ve své badatelské a publikační činnosti specializuje na ruskou zahraniční politiku. Zajímá se zejména o zahraničněpolitické i vnitropolitické faktory, které ovlivňují způsob, jakým ruské politické elity interpretují svět kolem Ruské federace, příležitosti či hrozby pro svou zemi a režim a jak na jejich základě konstruují zahraniční politiku Ruska. Zvláštní pozornost pak věnuje neporozuměním mezi Ruskem a západními zeměmi, která vyplývají z odlišných intepretací klíčových konceptů, jako je bezpečnost, demokracie, velmoc a podobně. Sekundárně se zajímá také o teorie rozvoje a rozvojové politiky významných donorů současného systému rozvojové spolupráce.

 

Mgr. Ľubomír Lupták, Ph.D.

Ľubomír Lupták se ve své badatelské činnosti věnuje dvěma souvisejícím výzkumním projektům. První se zaměřuje na etnografický výzkum praktik a diskurzů bezpečnostních profesionálů v podmínkách postsocialismu. Tomuto výzkumu se věnuje už téměř deset let a v současnosti se v rámci něj soustřeďuje především na zkoumání ceremoniálních praktik bezpečnostních expertů, způsoby, jakými jsou v rámci médií nastolovány bezpečnostní rámce, a v neposlední řadě na formy bezpečnostní expertízy v mediálním rámování a role, které bezpečnostní expertíza v procesu rámování sehrává. V rámci druhého výzkumného projektu se věnuje výzkumu vztahů mezi bezpečnostními diskurzy a praktikami a procesy marginalizace a etnorasové stigmatizace v postsocialistické střední Evropě, se zvláštním důrazem na variabilitu lokálních praktik napříč různými městskými kontexty, na role, které různé typy aktérů hrají v procesech marginalizace a na souhru ekonomických a bezpečnostních diskurzů a praktik při reprodukci a prohlubování marginalizace Romů a lidí bez domova. 

 

PhDr. Vladimír Naxera, Ph.D.

Mezi hlavní předměty odborného a publikačního zájmu Vladimíra Naxery patří především některá témata z oblasti aplikované politické teorie. V první řadě jde o téma korupce, které je v centru jeho dlouhodobého zájmu – korupci se věnoval a věnuje jak z pohledu teoretického, tak z pohledu uplatnění v podmínkách komunistického režimu a v postkomunistické společnosti, zejména v případě Československa a České republiky. Kromě korupce a klientelismu se zaměřuje i na další oblasti politické teorie, například na otázku (ne-)existence postkomunismu jako čehosi specifického a na vybraná témata z dějin politických teorií a politického myšlení (např. utopické myšlení). Dále se věnuje politickým procesům postkomunistických zemí středovýchodní Evropy a také ruské politice, geopolitice a historii.

Aktuálně se věnuje zejména analýze veřejných politických událostí a toho, jak dané události pomáhají reprodukovat diskurz spojený s národní mytologií a/nebo s (mezi-)národní bezpečností a také reprodukovat politický kapitál účastníků daných událostí, dále pak vybraným tématům současné ruské politiky, zejména vztahu politické moci a ruské pravoslavné církve.

 

PhDr. Linda Piknerová, Ph.D.

Linda Piknerová se v rámci svého odborného zaměření specializuje zejména na problematiku rozvojových studií se zvláštním zřetelem na otázku poskytování rozvojových prostředků ze strany vybraných donorů, dále pak na otázky světového a zejména pak afrického regionalismu, problematiku nastupujících mocností na mezinárodní scéně a konečně vybrané aspekty afrických (zejména koloniálních a postkoloniálních dějin) a jejich důsledky pro soudobé politické a společenské procesy.
K hlavním tématům jejího výzkumu patří specifické postavení Jihoafrické republiky na mezinárodní scéně a její vztahy se státy regionu, historické vazby mezi Českou republikou a jihem Afriky, proměna charakteru rozvojové pomoci v souvislosti s novými dárci, otázka slabé státnosti jakožto produktu postkolonialismu a perspektivy světové/africké integrace v důsledku působení soudobých politicko-ekonomických trendů.

 

PhDr. Martina Ponížilová, Ph.D.

Martina Ponížilová se v rámci své badatelské a publikační činnosti zaměřuje na region Blízký východ a různé oblasti z oboru mezinárodních vztahů. Předně zkoumá témata související s geopolitikou Blízkého východu, regionální mocenskou hierarchií (zahraniční politiky regionálních mocností a malých států Blízkého východu) a politickými režimy zemí tohoto regionu. V oboru mezinárodních vztahů se zaměřuje na analýzu asymetrických konfliktů, zkoumání moci a mocenských politik, chování a zahraniční politiky regionálních mocností a malých států a fungování regionálních bezpečnostních organizací.
V současnosti se zabývá především dvěma tématy: (1) mocenskou hierarchií na Blízkém východě a tím, jak se měnící se distribuce moci v regionu odrazila na vývoji regionálního řádu v uplynulém století, a (2) angažovaností a posilováním obchodní a vojenské přítomnosti nezápadních světových mocností (Číny, Indie, Japonska, Brazílie) na Blízkém východě. 

 

PhDr. Ondřej Stulík, Ph.D.

Ondřej Stulík se věnuje politické filozofii, politickým teoriím a teorii vědy. V jeho odborném zaměření dominuje kontinentální filozofická tradice s důrazem na fundamentální ontologii a sociologickou hermeneutiku. K tématům, která řeší, patří demokracie, svoboda, ideologie, křesťanský personalismus a normativní charakter sociálních věd. Ve svém výzkumu preferuje analýzu metafor.

V současnosti se věnuje analýze libertarianismu z pozic republikánského konzervatismu a skrytému esencialismu u některých marginálních ideologií.

 

PhDr. David Šanc, Ph.D.

David Šanc se zabývá tématy souvisejícími s politickou geografií, geopolitikou a regionalismem. Spíše doplňkově se zaměřuje na politické systémy zemí Commonwealthu. Pokud jde o regiony, pak se soustředí především na Jihovýchodní Evropu, Blízký Východ, postsovětský prostor a pacifickou Asii, Austrálii a Oceánii.

V současné době se věnuje především politické geografii a geopolitice malých států a mikrostátů.

 

PhDr. Jiří Zákravský, Ph.D.

Jiří Zákravský se primárně zabývá národní identitou a nacionalismem a propojením problematiky politiky a sportu. Těmto tématům se věnuje zejména v prostředí Baskicka, ale nevyhýbá se ani badatelskému „putování“ mimo tento region. Další oblastí jeho odborného zájmu je problematika politických stran v západní Evropě.

V současné době věnuje svou pozornost sportu a jeho využití jako nástroje politiky nestátních národů právě na příkladu Baskicka, přičemž se zaměřuje na existenci baskické národní fotbalové reprezentace a způsob, jakým s ní baskické politické elity zacházely a stále zacházejí. 

 

Patička